Můj syn Marek

Na první fotce zatím nic netušíme. Na lůžkovém oddělení se fotím se svým naprosto zežloutlým synem Markem. Za pár dní Marek podstoupí transplantaci jater a svět už nebude jako dřív....Otázky PROČ zrovna náš šestiletý kluk zůstanou dlouho nezodpovězeny. Zůstává jen nutkání vše začít dělat jinak. Dočasně měníme venkovské za městské bydliště, dávám výpověď v práci a skáču po nohách rovnou do kamnářského řemesla. Nemám žádné zkušenosti ani jistotu, že uživím rodinu. Uvnitř cítím, že nemám na vybranou. Není čas se bát, je čas jednat. První rok po operaci zažíváme s rodinou velkou finanční nouzi. Nikdo mě nenaučil podnikat, učím se za pochodu. Přežíváme jen díky půjčkám. Zakázky chodí příležitostně, neumím podpořit prodej ani zájem o kamna. Další léta se situace lepší, rozjíždí se mi projekt svépomocných staveb kamen, který jsem na webové stránky zařadil jen ze zoufalosti a strachu o přežití. Náš syn se pozvolna zotavuje, roste a sílí. Z týdenních kontrol u lékaře se stávají měsíční a nakonec čtvrtletní. Vracíme se zpět na venkov a začínáme žít "běžným" životem....Naše děti rostou, mé podnikání roste. Z ustrašeného a nesebevědomého kluka se postupně stává úspěšný podnikatel, o kterého se zajímají media, vytváří nové projekty a nabízí pracovní příležitosti. 

Život plyne a na některá PROČ dostanete odpověď teprve po letech. Děkuji můj synu, žes to pro mě udělal. Děkuji ti za tuto nesmírnou oběť, s pomocí níž jsem pochopil, že vlastnímu strachu a pochybám je potřeba se postavit. Jsem šťastný, že tu stále s námi jseš a můžeš mě inspirovat k větší odvaze a touze být lepším mužem.

Od ledna příštího roku formuji v Praze první mužskou skupinu, v které se za pomocí speciálních seberozvojových technik a následného vzájemného sdílení dotkneme hlubokých a bolestných témat každého muže.  Jedno z témat se týká také vztahů otců a synů. Máš-li touhu znovuobjevit sám sebe, napiš a obdržíš více informací. Cesta ke skutečnému mužství může vést i v hluboké jemnosti a citlivosti.